Hosté

Pozvání na Konferenci ČSS                                                                   a v rámci Valného shromáždění ČSS přijali

prof. Miloš Havelka, CSc.                                     prof. Dr. phil. Gerlinda Šmausová, Priv.-Doz.
prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc.

 

 

Položili jsme hostům následující otázky:
  1. Jaká oblast sociologie se stala pro Vás nejzajímavější? A proč?
  2. O čem bude Vaše přednáška?


Profesor Miloš Havelka odpověděl následovně:

  1. Zajímají mne dějiny sociologie na folii dějin idejí. Je to dáno mým studiem v době, kdy sociologie nabyla ustavena jako obor.
  2. S ohledem na letošní výročí jsem zvolil následující téma „T. G. Masaryk a česká sociologie před první světovou válkou”.


Profesor Ladislav Rabušic poslal tyto odpovědi:

  1. V posledních letech se věnuji problematice populačních studií, tedy tématům na pomezí demografie a sociologie s akcentem na jejich sociologické vidění a intepretaci. Jako kvantitativní sociolog mám rád analýzu tvrdých dat v časovém vývoji, což demografická data bohatě skýtají.
  2. Nazval jsem ji pracovně  „Česko-Slovensko: 25 let samostatné existence v kontextu modernizační teorie“. Značnou část v ní budou tvořit časové řady z dat European Values Study 1991-1999-2008-2017 pro Českou a Slovenskou republiku jakožto ilustrace modernizačních tezí.


Odpověď profesorky Gerlindy Šmausové zněla takto:

  1.  V roce 1968 mě osud zavál na Právnickou fakultu Sárské univerzity, kde se měla etablovat sociologie práva. Právní sociologie je velmi fascinující, protože nám socioložkám neustále předvádí, že o předmětu svého výzkumu téměř nic nevíme. Sociologie práva si bezprostředně vynucuje přístup, který vědomě vytváří konstrukce druhého řádu (Schütz). Sociologie práva si rovněž (i bez Parsonse) vynucuje strukturalistické chápání společenských stavů, jevů a procesů. Společnosti jsou formovány sítí právnických vztahů, a to ve světovém měřítku, již staletí před Castellsovou elektronickou sítí! Analýza smyslu/funkce/působení různých právních oborů ve společnosti pak odhaluje, že nedůležitějšími právními statky jsou moc a zdroje.
    Obor pro mě není rozhodující, protože se vždy znovu octnu u axiomů moc a majetek, které samy od sebe organizují interpretaci jevů podobně jako magnet železné piliny.
  2. O kriminalitě jako produktu orgánů trestně právní sociální kontroly, o kriminalitě jako o negativním právnickém statku, který se selektivně uděluje především mužům, mladým, chudým, velmi často tmavší barvy pleti. Jedná se o symbolické funkce trestního práva, ústřední teorii kritické kriminologie.